Stávám se obětí sportovkyň.

Včera jsem se stala obětí Evy Zevy, která mě vytáhla… na kickbox. Nikdo není překvapen, protože jsem to všem svým kamarádům nahlásila jako největší událost měsíce. A bylo to namáhavé. Takhle jsem se nikdy nezpotila. Zdá se mi, že jsem byla sama, komu kapaly kapky potu na zem a komu při klikování klouzaly spocené ruce po podlaze. No ale bylo to tak. A taky jsem místy nemohla udělat ani lehsed, ani klik, ani nic. Ale je super, že mě dneska bolí všechny svaly! Ráno jsem nemohla vstát z postele a tak jsem si dnes naplánovala odpočinkový den. Hned po návratu z výletu ve městě jsem se na pokoji zahrabala do peřiny a spala a spala…

… než přišla moje spolubydlící Mirka, že jí odpadl aerobik, tak že bychom mohly jít běhat! No toto! Většinou nutím holky já, aby se mnou trápily svá těla. No tak jsem se vyhrabošila a běžěly jsme. Neuvěřitelných… pět kilometrů! Haha. Asi tak. A taky jsme objevily tenisové kurty, kam budeme chodit hrát. A prostě jsme děsně aktivní a dobrý a vysportovaný a máme fyzičku a taky bych se asi měla jít učit anatomii. Tak ahoj.

PS: Povšimněte si, jak svěží a plná energie je po běhání Mirka a jak vypadám já…
PS 2: A to jdu zítra běhat s Pavloslavem! Kdo mi poradí nejlepší výmluvu? ;)