Zahrála jsem si na House. Díky Amy.

To ještě nevíte, jsem si udělala prázdniny! Sice nám pan Panczák říkal, ať se neopovažujeme ve čtvrtek chybět, že prázdniny jsou až v pátek, ale co nějakej pančičák, že? Tákže jsem se domů vypravila už v úterýýý, slyšíte? V úterý… to zní tak krásně, jet domů v úterý a ne v pátek. No dobrý, konec snění, to už zase dlouho nezažiju, ale jela jsem zcela vysílena po zkoušení z histoly a psychicky se připravující na drcení latiny. No dobře tušíte, to drcení se uskutečnilo v o dooost menší míře než bylo v plánu. A proč? protože přijela ona. No jistě, ona, ta lůůza Simonice Pazderová! ;) No a musely jsme chtě nechtě (samozřejmě že nechtě!) být skoro pořád spolu a vyvádět nekalosti.

Ale naše kousky byly přerušeny atentátem. Jo, atentátem na mě, který ale tomu proradnému tvorovi vyšel jen částečně. Nezabil mě, jen znehybnil. A jen na dva dny. Si tak běžím za dům na deku, rychle chytat stříbro, tedáá bronz, a najednou ležím na zemi, nožička v díře a bolí bolí. A hned mi bylo jasný, že tam se rozhodně něco stalo. Tak jsem chtěla využít situaci a svůj stav popsat milionem latinských pojmů, ale otřesné! Na nic jsem si nevzpomněla, jen na fractura a calcaneus, ale ten mě teda zrovna nebolel. Ale teď už vím, že to bylo někde v oblasti os cuboideum. No tedaa aby bylo jasno, nejdřív v oblasti os cuboideum, pak mi noha tak natekla, že to zabíralo nejmíň ještě os naviculare a ossa cuneiformia, jako joo.. Teda ne že by mi natekly kosti, hehe :-)

Takže jsem nejdřív kulhala jako doktor House, ale místo hole jsem měla motyčku, protože ta byla na zahradě jediná k dispozici. Ale jelikož jsem děsně ráda zraněná, tak mě to bavilo a těšila jsem, že se to skoro smrtelné zranění bude nějak vyvíjet. A taky že jo! Večer, když jsem se chtěla jít učit, mě najednou noha děsně rozbolela – Bůh asi věděl, že učení je pro mé zdraví to nejhorší, a seslal na mě záchranu. Tak to bolelo, že jsem se nemohla učit. Místo toho jsem si svou roli chudáčka zraněného děsně užívala a všem jsem popisovala, jak to děsně bolí a všichni mě litovali a běhali okolo mě… No asi první tři minuty, ale to je víc než obvyklých nula, že? :-) Ale fakt jsem mohla jen sedět na židli, ani vstát nešlo! Už jsem se těšila, že to budu mít zlomené, ale dopadlo to špatně – asi jen nějaké pohmožděné kloubní pouzdro nebo co, ostuda. Zase mi moje role mrzák dlouho nevydžela. Ale vybrala si zrovna dobu, kdy jsem si měla s kámošema užívat na chatě na Bublavě! Nezbedka tam dokonce dotáhla telku, abychom mohli sledovat hokej. Ale zjevně jsem jako nejdůležitější fanynka chyběla, když prohráli… Mamka mi sehnala berle a další záchranné pomůcky, ale nakonec jsem je ani moc nevyužila. Asi na mě působila Zimóne – sanatio cum Zimóne.

Hehe, ta latina! Dneska jsem napsala zápočet, juchůů!! A zítra připouštěcí test (to zní ale úchylně co?) a příští týden (sakra, chtěla jsem zítra) zkouška. To jsem zvědavá.

Ale víte co se mi dneska přihodilo doost dobrýho? Vlastně včera. To je jedno :-). Přišel mi mail, že se mám dostavit na studijní, potvrdit něco v indexu. Šok! Moje spolubydlící nic takovýho nepřišlo, takže jsem očekávala nějaký průšvih, jak jinak u mě… A místo toho jsem se dozvěděla, že jsem dostala prospěchový stipendium 4 500 :-D No docela zajímavá zpráva, když jsem ani nepodávala žádost a čekala jsem nějakej problém… Juchů. Hmm, že bych vyrazila do Palladia?

PS: sledujte alsimfipa.cz, po sto letech aktualisationen… :-) Mnógo fotek.