Vy tam ve Val di Fiemme, nechcete si přijet zalyžovat k nám do Čech? Sněhu je tu tutově víc… S celou rodinou jsme snad po deseti letech vyrazili na dovolenou. Do Itálie, na lyžovačku. Kdo si tedy pod lyžováním naivně představuje sjezdování, neví, že to se u nás v rodině asi nevede, takže to bylo vyloženě běžkařské soustředění… In love :-/
Sluníčko pálilo do strání vysokých alpských kopců, občas se tak někde povaloval sníh, běžkařské tratě jsme hledali asi hodinu a výsledkem byl stadion s jedním miniokruhem. A tak jsem si zaběžkovala celou dlouhou neuvěřitelnou hodinu a to byl můj jediný sportovní výkon v Itálii :-). Chlapci pak našli něco lepšího a my s mamkou jsme trávily dny v našem příjemném apartmánu, občas vyrazily do města a hlavně hrály karty a koukaly na Poirota. Prostě ideální dovolená (tentokrát bez ironie). Akorát ten snowboard, co jsem měla v rakvi na autě, zůstal nějak nevyužit. Takže zdokonalovat se budu na kopcích bublavských…
Jen si říkám – bylo pro ty mizerné tratě třeba jet až do Val di Fiemme? Nebyly v Rakousku před pár lety mnohonásobně lepší běžkařské podmínky? Neříkala jsem náhodou, že je v údolí 10 cm sněhu? Nemohli si tedy pánové vzít normální lyže a trávit čas radši na kopcích? Aby si třeba užíval i někdo jiný… No nic. A fotky doslova „nic“. Tedy, něco jo, ale to něco má hodnotu nic ;).
Ve fotogalerii (až se mi ji podaří zprovoznit) vás čeká várka nudných fotek z cesty, nezajímavých fotek z „domácího života“, nic moc fotek z města, a největší a nejnudnější megadávka fotek, vynucených exhibicionismem mého bratra – on na lyžích.
