V úterý 3.3.2010 započnou stavební práce na opravě sprchového koutu. Žádám ubytované o jeho vyklizení a uvolnění prostoru v kuchyňce, kde se budou řemeslníci pohybovat. Dále v době oprav důsledně zamykejte svoje pokoje z důvodu prašnosti při provádění stavebních prací. Klíč od náhradní koupelny v tomtéž patře je již předán. Po ukončení prací jej vraťte (vy příživníci studenti!). Práce potrvají cca 10 dnů. Dotazy a informace na lince 1682.
Dne 12.3.2010, František Illich, ved. údržby a ostrahy.
Taky vám ten dopis přijde dost nepříjemnej (nebo spíš málo příjemnej) na to, že se kvůli jejich pomalosti budeme sprchovat bůhví kde, chodit dobu po staveništi a mít všude prach a špínu?
Tak teď abych to uvedla na pravou míru. Koupelna (to u nás znamená sprcha a před ní asi 30 cm podlaha) je nepoužitelná od středy 3.3. Nejdřív upadl kohoutek na teplé vodě, takže netekla, spravit nám to prý přijdou nejdřív druhý den. Super, studená sprcha osvěží, že? Druhý den nepřišli a já jela domů. Vrátím se v neděli, vyšroubovaná celá sprcha, zeshora nám stéká voda po stěnách, prý nad námi prasklo potrubí. Dostali jsme milostivě přidělen klíček od ještě horší chodbové sprchy, kam můžeme s veškerou laskavostí Kolejí a menz v době poruchy chodit mýt svá hříšná těla. Celý týden se u nás na opravu nikdo neukázal, voda stále stékala po stěnách, sprcha stále vyšroubovaná, my stále cupitaly po chodbě s ručníkem a pyžamem. 4 dny žádný opravář a já jela opět domů. Včera, 14.3. jsem se zase vrátila do Prahy s jistotou, že už bude všechno opravené a že nová sprcha čeká jenom na mě. Místo toho na mě čekal tenhle dopis a ve sprše suť, všechny moje hygienické potřeby vypadající jako právě vytažené z popelnice, ukrutný nepořádek v celé kuchyňce a nebezpečně rozmočená stěna s odloupanou omítkou.
Takže to máme od 3.3. do 24.3. Tempo!
To je ten krásný kolejní život za tři pět se starým nábytkem, mrznoucí lednicí na tři jogurty, nechutným záchodem, věčnou zimou, bez pořádné sprchy, bez jídelního stolu…atd, znáte, ne? Myslím, že dva roky jsou tak akorát, aby člověk mohl říct, že si vyzkoušel studentský kolejní život a s klidnou duší se mohl vrhnout… na privát. Pokud to vyjde, ráda bych příští rok bydlela s kamarády ve 4+1 (nebo 3+1) a měla tam svůj pokoj a hlavně pocit, že je to „náš“ byt, o který se společně zodpovědně staráme a těšíme se do něj třeba proto, že tam na nás čekají lidi, které máme rádi. A taky proto, že to bude přece jenom víc doma. Už aby to bylo! A hlavně aby to vyšlo.
Stejně nechápu, jak je možné, že jsou všechny koleje v tak příííšerném stavu, že je všechno rozpadlé, hnusné, nepoužitelné, navíc že všude nepříjemní a arogantní a ceny jsou stále vyšší. Někde je zádrhel a já nevím kde… Tak třeba kolej 17. listopadu. Myslím že 2×20 pater, v každém 24 pokojů po dvou, tzn – 2×20x24×2x3300×11 (někdo bydlí i přes léto)= 69 696 000 za rok :D :D. Tak buď jsem někde udělala hroznou chybu nebo si tahle jedna kolej přijde na 70 melounů ročně :D. No to je docela dost, nemyslíte? A ty peníze jako mizí KaM? Vysvětlí mi tohle někdo?
A to 17. listopad je ještě jedna z nejlepších kolejí, třeba na Jižáku, joo, tam ani nemáte stůl. „Takhle to tu bylo vždycky a nikdo si na to nestěžoval“. Vždyť proč by taky, na co je studentovi stůl, že? Ale on i kdyby byl, tak v tom minipokojíčku pro tři není kam ho dát, takže je to vlastně jedno.
Prosíím, ať ten privát vyjde, prosíím!
Mám supr náladu, dneska je dobrej den… asi že jsem nemusela díky mikračce na florbal ;). Čágo!