Jéééé, já mam chemii.

Tak za sebou mám historicky první předtermín, no né! Přišlo to dneska v jednu a teď sedím v pokoji, už ne v Praze ale doma, a plánuju skoro na hodiny svůj následující týden, který jsem si vyhradila pro regeneraci (ježiš to při připomíná regeneraci glutationu glulationreduktasou), zcela nepostradatelnu pro další několikatýdenní sezení nad fyziologií. Takže zítra si jdu pro zápočet z fyzioly a v indexu už mám známku z chemie, žůžo, předtermíny jsou krásná věc, říkám si teď :-).

Měl nás původně zkoušet Doc. Kleibel, ale nestalo se tak. Byla jsem z toho v šoku, protože jsem očekávala týpka, co se chová asi jako Prokop… takže víte jak, no necítíte se zrovna jako kingové. Ale místo něj přišel prof. Borovanský (jestlipak je to potomek Borovanského – anatoma). A ten, no jak to říct, podle mě z té zkoušky udělal trochu frašku. Když napíše trojku slečně, která ani nenakreslí prolin a plete si pyrimidin s purinem, existuje vůbec někdo, komu by tu zkoušku mohl nedát? Člověk je rád, že na těch ústavech sedí i někdo hodnej, ale… A jak to u mě probíhalo. Napsala jsem skoro všechno, co jsem věděla, na papíry a on si to přečetl, řekl že nemá co dodat, zeptal se jestli se dá melatonin podávat v tabletách a odcházela jsem. Jo ale nejdůležitější věc… znal Kostelní Břízu! Nou koment :) Prý tam začínala jeho lékařská kariéra, určitě půjdu v jeho profesorských stopách :D.

Takže zítra vstávám v 6, jedu nach Sokolov, nach KV, pak nach KB či Rudolec či nach někam jinam, ve čtvrtek ráno nach Praha, ve čtvrtek večer nach Brusel, v pondělí ráno nach Praha a fyziologie volá… Achjoo, už teď mě to nebaví ;). A jsem vystěhovaná z koleje. Teda skoro, náš náklaďáček nestačil a bude se muset jet ještě jednou, haha. Tak a teď si půjdu lehnout s maminkou a kouknem na pár dílů Poirota (Alice důchodkyně). No na pár dílů… mamka bude spát za tři minuty a já za šest. A pak mě ve dvě vzbudí Fáty, vyžene mě a já pocupitám pěkně k sobě a budu zahřívat další postel. Tragödie.

Jéžiš já mám takovou radost! :-)