Chtěla bych umět psát. Ale krásně psát. Jako někteří. Protože když někdo umí skládat slovo za slovem tak, že čtete a připadá vám, že vás každý kousek věty vtahuje dál, tak to je, řekla bych, užitečná věc. Je udivující, jak může na člověka zapůsobit pár poskládaných písmen a že z toho máte divný pocit v krku a na hrudi a tak vůbec. Je asi bezva tvořit něco, co ostatní může potěšit a ohromit a co chce někdo číst znova a znova… Ale co, je to asi jen hustší síť neuronů v nějakém tom závitu, náhoda! ;) To jen takový výkřik do tmy…
Ale hezky napsaný „výkřik do tmy“, že by jsi byl jedna z těch, co to umí:o)….
Aleši nemohu než souhlasit haha :-D ale mým největším vzorem jsi samozřejmě i nadále ty… ;))