Alice, ty jsi vážně pako.

Dění poslední doby bych tak ráda někam zapsala. Je toho hodně. Zažila jsem co dřív ne  a jsem z toho na rozpacích. Čekala jsem, že to bude těžší, ale je to až nebezpečně snadné a já nevím, jestli udělat krok zpět. Občas přijdou taková dilemata, na která správná odpověď prostě neexistuje. Vybrat si podle životních zásad (co to vlastně je za sebepotlačující pravidla?), podle společenských očekávání,  nebo si vybrat zběsile, iracionálně a tak trochu hloupě? Jistě že hloupě, jak jinak, ty troubo? Protože to ani jinak neumím. U mě jsou volby od toho, abych je pokazila. Abych si uškodila, sobě a dalším ublížila, následně litovala a sobě nadávala, školou se utěšovala a pak o tom truchlivě vyprávěla.

Ne, dělám dobře. Já to vím. Jen aby to věděli i ostatní. Protože všechno, co člověku přináší potěšení, je dobře.

Sakra Alice, co to tu meleš? Hraješ si na filosofa?!
No jasně, to občas musí každej.
Každej, kdo to aspoň trochu umí.
Ne, každej, kdo na to má náladu. Aby si to za pár dní přečetl a smál se sám sobě.