Ve zkratce

Tak trochu tohle místo zanedbávám a výjimečně to není z lenosti, nýbrž z nedostatku času. Tak zkusim nějak chronologicky sepsat, co jsem v nedávných týdnech vyváděla.

Ve čtvrtek před vysvědčením mi začala brigáda na festivalu. A tak jsem se nemohla účastnit sportovního dne, kde jsem jistě velice chyběla volejbalovému týmu, dále jsem se nemohla účastnit vysvědčení, což mě mrzí ze všeho nejvíc. Tentokrát jsem se těšila jako nikdy, protože jsem strašná šprtka, trapka, a tak a měla jsem co? Samé jedničky 8-) tyjo, jsem tak dobrá… Asi začnu být namyšlená. Ne, to už vlastně jsem. Haha. Ale je za tim fakt dost práce a taky hodně štěstí a náhod. Ale tak jednou to na gymplu přijít muselo, ne? Pořád jedna nebo dvě dvojky, to je šílený. Ach, tak mi doma řekli, že to je potěšující. Ano, to bylo potěšující ocenění.

V den vysvědčení jsme si s Péťou Nezbedou, se kterou jsem měla brigádu, zajistily ranní směnu, abychom mohly jít do Masky na Beach party, která byla naší rozlučkou po třeťáku. A šly jsme. A bylo to slušné.

A nyní k brigádě. Prodávaly jsme lístky a Festival passy. První den jsem chtěla spáchat sebevraždu (přebývalo mi 600 Kč a šéf mě málem psychicky utýral) a poslední den se mi nechtělo končit. S tupými lidmi jsme si užili dost a párkrát jsem na ně chtěla skočit přes okýnko a vynést v zubech. Ale nakonec jsem se vždy překonala s velice přirozeným úsměvem jsem to vyřešila.

Každé ráno se stály asi dvě hodiny před otvíráním pokladen dlouhé fronty a kdo nebyl trochu na začátku, měl mnohdy smůlu a na ten den nesehnal vůbec žádný slušný lístek. Blbé, že? A jde to zařídit jinak? Asi bych se zbláznila, kdybych přijela na festival a na dva dny dopředu byly vyprodané lístky.

Taky se mi stala taková nemilá nehoda – ztratila jsem peněženku, ve které bylo 500 Kč, kartička do bazénu, kartička do knihovny, občanka, řidičák a hlavně – lístky na obědy. Stal se ze mě neidentifikovaný sociální případ.

V pátek, poslední pracovní den, nás čekala After party, ze které jsem domů dorazila asi v 6 ráno. Tedy domů – ještě jsem neřekla, kde jsem bydlela. U Nezbedů v Horách, kde jsem se fakt měla. Nejlepší byla Péťi babička. No tak tam jsem dorazila trochu pozdě, Péťa už spala, zatímco já bych pokračovala do dalšího dne, když už bylo světlo.

V sobotu jsme se stejně jako Topolánek, Tlustý, Havel, Hřebejk, Svěrák, Menzel, Bartoška, Danny deVito a další loseři účastnily slavnostního zakončení festivalu, kde Eva dělala hlavní vyhazovačku ;-) Tím jsem chtěla naznačit, že my dvě, takoví VIP hosté, jsem se tam cítily trochu nepatřičně. Ale jo, raut byl dobrej… Ale závěrečný ceremoniál byl úplně úplně nádherný, byla jsem begeistert.

Jak píšou na idnes: „Na party v Grandhotelu Pupp se sešly všechny domácí celebrity…“ a my dvě. Zde. Ale jednu věc nechápu, nejsme ani na jedné fotce.

A pak jsem jela domů. Jako na KB.

S Péťou jsme si mimochodem fakt užily (v obou smyslech). Taky jsem poznala jednoho sympatického důchodce (jen pro zasvěcené).

A naše třída na tento víkend plánuje stanování v Horách, juchů. Prý tam bude Pája se Simonou, Aleš, Brody, Mirka Č., Petra, já a Maty. To neni moc, no. Ale třeba ještě někdo přifrčí. A 10. – 13. 8. nás čeká druhý vodák. Juchů. A s taťkou jedeme na Ukrajinu, juchů. A se Simonicí jedeme 16. 8. do Německa, hej! A teď v pátek budeme se Simčou vyvádět strašnosti, který sem ani nemůžu napsat, protože by to nikdo nepochopil.

Dneska bych chtěla začít číst Jméno růže, ale asi to nestihnu, achjo. A co příprava maturitních otázek, kterou jsem plánovala? V nedohlednu… Tak zatim.

A zjistila jsem, že 15 dní prázdnin je za mnou. To je krize.