Alice

Odi et amo

Tak prázdniny už mám pěknou chvilku, ale já jsem stále nějak podezřele v klusu, žádný odpočinek. Túra, Ansbach a nyní vodák. Jojo, moc dobrý vodák – s LF. Zhubla jsem 2,5 kila za pět dní, docela dobrý výkon :-D. Už se těším, až to doma doženu dvojnásobně v opačném směru. Hned jak jsem přijela, začala jsem prohledávat lednici a všechno jedlé i nejedlé ochutnávat....

Alice

Olá, vážení, prvák je již minulostí!

Něvěříte? Já tedy zatím taky úplně ne, ale asi to tak bude, do indexu jsem se dívala asi 10x a vypadá už to tak. V pondělí jsem podala svůj poslední zkouškový výkon a musím jak jinak než skromně říct – skvělej výkon. No dobře, dobře, nebudu se chlubit. A nebo teda když o to tak stojíte… např mi bylo doporučeno, abych dělala na ústavu demonstrátorku a asi 5...

Alice

Už nemůžu

Jsem zcela psychicky vyčerpaná a všechno mě rozčíllí do nepříčetna. Nejvíc mě teď štvou lidi na facebooku, ty jejich debilní statusy, brzo začnou psát, že šli na záchod a dopotřebovali ruličku. Kdo to má číst? Hihi, jdu pařit, jůůů. Právě jsem vstala. Hmm, co dneska asi podniknu. Dneska jsem se opila. Včera jsem se opila. Už se těším, až se zase opiju. Huzztá...

Alice

Žiju jen v noci

Pořád se mi potvrzuje, že mám dost bídný a nudný denní život, proto si to všechno nahrazuji v noci. Dneska zase zajímavý zážitek… Na Kostelní Bříze v polesí se konala slavnostní schůzka sokolovského zastupitelstva, kde byly přítomny i budoucí elity sokolovska… hmm, jak jinak, byla jsem tam i já. Vybrali nás asi 20 z gymplu. Nějakou záhadou se tam dostala i Simča. A...

Alice

Mé spaní

V testu mi sice vyšlo, že spím na zádech s rukama za hlavou, ale to není pravda. Spím vžycky na břiše, s rukama skrčenýma a přimáčknutýma pod tělem. Takže se vždycky probudím a brní mi obě horní končetiny a nemůžu je narovnat. Tak tomu se asi říká sebepoškozování. Jak se píše na chytré stánce: záměrné a opakované ubližování si ve snaze vypořádat se s...

Alice

Noční můra

Na dnešek se mi zdál dost příšernej sen. Takže jsem se vzbudila úplně spocená a vyčerpaná! Zase už si to přesně nepamatuju, ale šlo zase o násilí, o tom se mi zdá pořád. Naše milé, hodné, kamarádské kravičky se vzbouřily a staly se z nich vypočítaví zabijáci. Mamka šla mezi ně a Boris se proti ní rozběhl a přimáčkl ke stěně. A mamka na mě volala – přesně...

Alice

Fííha, juchů, hurá… ale jako to snad ne… zas je to tu!

Noo, tak takový pocity teď asi mám. Super je, že mám za sebou první zkoušku tohodle semenstru.. hahá, gůt, ne? Na to, že nám zkouškový začíná až 8. června.. Ale dobře, nebudu vás mást, šlo o latinu, ne zrovna nejtěžší předmět. Ale stejně jsem ráda, protože ty dva poslední testy (připouštěcí a zkouškovej) byly pěkně těžký a záludný a zrádný a otřesný a tak...

Alice

Medicína není škola, to jsou galeje

Jsem štěstím bez sebe, můj první email, co jsem napsala po zkoušce byl Simče: Simčo, znáš takovej ten pocit strašnýho štěstí, jak se ti úplně svírá hrudník a ani se nemůžeš pořádně nadechnout a chce se ti skoro štěstím brečet? Tak to teď mám já. Mám za sebou školní věci. Budeš na plese? Takhle jsem se v úterý cítlila a teď si tu skvělou věc uvědomuju...

Alice

Kdyby to někoho zajímalo…

… tak prožívám nejhorší týden svýho života. Beze srandy – bohužel. Sama jsem zvědavá, co bude můj další „článek“.

Alice

Depresivní Nový rok

Dnešek je vážně zvláštní. Jednak je to první den v novém roce a jednak já mám zvláštní náladu. Mam něco jako depresi. Ne, to slovo se mi nelíbí, slyším ho pořád, používám ho pořád, přitom je to spíš takový stav smutku a pocitu zmaru a zbytečnosti a pocitu bytí ve slepé uličce… Aha, takže deprese. Ale tak vážné to zas není. Výsledkem mé nálady nanic je, že...

Alice

Popitevák – první facka

Jsem naštvaná, smutná, zklamaná… ale mám to. Téhle zkoušce předcházely 3 měsíce učení a 14 dní pitev (6x). Každá skupina měla dvě mrtvoly, sundali jsme kůži, tuk, vazivo, oddělili svaly a vypitvali cévy a nervy, jak jen to šlo. Byli jsme tak nějak napůl, tzn. že já jsem byla skoro pořád u jednoho těla. No a teď, u zkoušky, jsem samozřejmě byla zkoušená u těla...

Alice

To je síla

Zítra mě čeká, když se to tak vezme, první zkouška na medicíně. Ona to není přímo zkouška, máme za to jen zápočet, ale je to ústní zkoušení u mrtvol z anatomie ze všeho za půl roku, tzn. ze skoro celého 1. Čiháka. A mám velké nervy. Kolují tu o popitevácích (tak se to zkoušení jmenuje) a zkoušejících různé zvěsti a pověsti, všichni zjišťují na co je jejich...

Alice

Hodně nezajímavé téma, ale mě to bere

Dneska nám doma celý den běžela ČT 24 s kongeresem ODS. Bylo to vážně zajímavé. Já teď politické situaci bohužel rozumím míň než v 9. třídě, ale někteří mluvili fakt pěkně. Až si říkám, jak je možné, že je na tom ODS tak špatně (i v mých očích), když jsou tam samí tak dobří lidé. A zjistila jsem, že by mě hrozně bavilo se teď zase věnoval trochu politice,...

Alice

Rozpačité pocity na začátku nového začátku

Někdy, třeba zrovna teď, mě přepadá takový smutný pocit, že ten gympl byl stejně nejlepší a že už to mám za sebou, že se tam nikdy nevrátím a nebudu zařívat ty nejlepší dny s nejlepšími a nepřekonatelnými kamarády, že už nemám ten řád, profesoři už nejsou mými druhými rodiči a už nemám tu svoji 30ti člennou třídu. Ale na medicíně přeci jenom nějaký ten řád...

Alice

Ach ne.

Tak jsem tu, na svém novém pokoji. Číslo K1 147/2, aneb Kajetánka, 14. patro. A jsem tu sama, je 0:22, rodiče odjeli a konečně to utichlo ve vedlejším pokoji. Jestli si teď něco říkám, tak to, že zdejší šestiteltý pobyt zasvětím studiu. Takový únik před tím vším, co mě tu teď straší. Jsem, upřímně řečeno, smutnější než jsem čekala. Tak sama! Není tu zatím...